Blogy

V roce 1967 se začaly vytvářet první diskety (FP – Floppy Disc), které postupem času zmenšovaly svoji velikost ze 14″ až na známé 3,5″ roku 1984. Kapacita obyčejné diskety byla necelé 3 MB. Od roku 1979 vyvíjely firmy Sony a Philips první CD (Compact Disc). Na CD dají nahrát data o velikosti 700 mb. Roku 1996 se začaly prodávat v Japonsku DVD. DVD (Digital Video Disk) umožňuje uchovávat filmy ve vysoké kvalitě nebo jiná data. Kapacita DVD se pohybuje kolem 4,7 GB. Později se začaly vyrábět tzv. blu-ray disky pro ukládání digitálních dat o kapacitě až 25 GB u jednovrstvého disku, u dvouvrstvého 50 GB a u oboustranné varianty až 80 GB.

Vyjmenoval jsem základní nosiše pro ukládání dat. U CD/DVD existují přepisovatelné varianty CD-RW a DVD-RW. Pro krátkodobé uchování dat se ale nemohou rovnat s USB flash disky, které se začaly vyrábět roku 2000. Kapacita flash disků (flashek) jde nahoru a cena dolu. Pro ukládání dat jsou nejideálnější externí disky. Jejich současná kapacita se pohybuje v řádu TB (1 TB = 1 000 GB = 1 000 000 MB).

Co z článku vyplývá? Vývoj technologií jde rychle dopředu. Naši dědečkové a babičky neznaly počítače za svého mládí a v dnešní době je zná každé malé dítě. Všechno neustále zastarává. Externí disky svou rychlostí, kapacitou, skladností a možnostmi vytlačí zálohování na CD a DVD, stejně jako DVD vytlačily VHS kazety. CD jsou ideální na hudbu, DVD jsou ideální na filmy, nebo oboje jako instalační disky. Ovšem je otázka, za jak dlouho je vytlačí nové technologie. Např. hudba se dá stahovat jednoduše přes internet, CD jsou spíše pro fanoušky interpretů jako dobrý pocit z vlastnictví fyzického originálního disku a podpora autora.